„Teď ti řeknu proč jsi tu:“
Morfeus: „Jsi tu, protože něco víš – ale neumíš to vysvětlit, jen to cítíš, cítils to celý svůj život: Se světem se něco děje; ty nevíš, co to je, ale máš to v sobě, jako střepinu v mozku… Je to k zbláznění. Víš, o čem mluvím?“
Neo: „O matrixu.“
Morfeus: „Chtěl bys vědět, co to je? Matrix je všude. Obklopuje nás, a to i teď, tady v téhle místnosti. Vidíš ho, když se podíváš z okna nebo když zapneš televizi; ty ho cítíš cestou do práce nebo do kostela; když platíš daně. Je to svět, který máš před očima, abys neviděl pravdu.“
Neo: „Jakou pravdu?“
Morfeus: „Že jsi jen otrok, Neo. Jako každý ses narodil do zajetí; žiješ ve vězení, které vlastně už vůbec nevnímáš. Uvěznili tvoji mysl.“
